Zprávy a novinky

• Kamenná vrata spojena se světem!

  2/2008 Dobré dílo se prý chválí samo, ale raději pochválím sama a ráda. Od loňského září přibyla zastávka autobusu č. 331 v osadě Kamenná Vrata. Lidé ji tu postrádali 10 let. Po zavedení stanice zde autobus stavěl ve všední dny.

  Ti, kteří tady bydlí trvale a hlavně děti na cestu do školy, jej pravidelně využívají a libují si, že ušetří čas a nejsou vystaveni rozmarům počasí. Turisté a chataři však autobus nejvíce potřebují o sobotách a nedělích. Jsme rádi, že pan starosta vyslyšel naše přímluvy a od března letošního roku autobus v Kamenných Vratech staví i v sobotu a neděli. V těchto dnech je i nejvíce využíván, hlavně rodinami s dětmi.

  Anežka Šmídová

  27.08.2014 16:29

• Tento způsob léta….

  3/2008  Okurky sklizeny a supermarkety zavážejí vánoční zboží. Odborníci mezitím hledají všestranně optimální trasování středočeské části dálnice D3. Práci jim ztěžuje to, že Krajský úřad stanovil stavební uzávěry jen pro jednu z variant. S prázdninami jsme se v přátelské atmosféře rozloučili koncertem v Pikovicích, kam přišli vyjádřit nesouhlas se „stabilizovanou“ trasou dálnice D3 i stovky těch, kteří tento hudební žánr jinak nevyhledávají.

  V pátek 26. září odpoledne na ČT2 bude tomuto koncertu věnován pořad „Nedej se!“. Sdružení obcí Klid pořad příležitostně promítne z DVD.
  Sjezd Zelených sice s českou hymnou otevřela i Óda na radost, ale jinak, počínaje projevem premiéra, který si nám postěžoval na své ovečky, až po obstrukce opozice do pozdních nočních hodin, to velká radost nebyla. Dobrý konec, ve volbě důvěryhodných osob do předsednictva a odvolání problematických členů Republikové rady, vše napravil.
  Zářijové Jílovské noviny přinesly 2 články (Stč. kraje a jílovského starosty) na podporu „stabilizované“ varianty dálnice D3. Nejpozoruhodnější je tu věta „  návrh vedení D3 přes zámecký park Konopiště…pro Středočeský kraj není přijatelný“, která má v mdlejších čtenářích vzbudit dojem, že žertovná fotomontáž deníku Blesk má něco společného s některou alternativní variantou.
  V dalším článku mě jílovský starosta nařkl, že jsem v minulém Zeleném Posázaví „napadl současné vedení města“, což je o to absurdnější, že v celém čísle jsou o vedení města jen 2 zmínky a to pochvaly za autobusovou zastávku a rozhlednu! Nevím, čím jsem si jeho pozornost zasloužil. Pokud je to důsledek zklamání, že za svého mandátu se nedočká slavného okamžiku, kdy bagry promění střed osady Kamenná Vrata v zející kráter dálničního zářezu, pak mou roli přeceňuje. Zatímco já jsem své dceři na její naléhání slíbil, že ke svým sedmdesátinám ukončím společenskou angažovanost a budu se věnovat rodině, okolo Jílového vznikly organizace SZ v Hradišťku, Kamenném Přívoze, Týnci nad Sázavou, Davli, Bratřínově, Bojanovicích, Dolních Břežanech, Psárech, Jesenici a Vestci. Řady zastánců zdejší krajiny tedy utěšeně rostou. Předvánoční Zelené Posázaví se těmto organizacím bude věnovat podrobněji.
  V řadě obcí (a Jílové není výjimkou), působí rozpaky kácení z podnětu radnice. Zatím co v procesním právu hájí státní zástupce jiný zájem než obhájce, v případ kácení z iniciativy obce obě funkce splynou. Tento legislativní nedostatek může nahradit jen občanská aktivita. Můj článek na toto téma v Jílovských novinách pan starosta zkrátil, prý pro nedostatek místa. V plném znění, i s fotografiemi před a po kácení, si jej přečtete ve vývěsce na náměstí vedle schůdků. Zde jen uklidnění stromofobům: Naši předkové vysazovali lípy na návětrnou stranu domu jako ochranu před vichřicí, aby jim neodnesla střechu.
  Podzim budiž pochválen!

  27.08.2014 16:35                                                                                                                  (oš)

• Reakce na článek „Zachovejme prostupnost krajinou“

  Rozhodl jsem se odpovědět na tento článek a snažit se vysvětlit z jiného úhlu pohledu co se v naší oblasti s krajinou a se životním prostředím děje.

  Zemědělská půda v katastrech Petrov, Sázava, Luka pod Medníkem, Jílové, Borek, Pohoří je zařazena do tzv. méně příznivých oblastí pro zemědělské hospodaření. Tuto klasifikaci provedl VÚ meliorací a ochrany půdy Praha Zbraslav a o skutečnosti, že předmětná oblast je jak půdně, tak klimaticky méně úrodná a místní zemědělci těžce dobývali svůj denní chléb ve všech historických časech, není pochyb. Nevýhodnost zemědělského podnikání v této oblasti zčásti kompenzovaly vždy státní zásahy počínaje např. existencí tzv. diferenciální renty, daňových úlev, ale i např. existencí přidružených výrob v jiných dějinných epochách. Zjednodušeně řečeno filosofické úvahy autora o úrodné půdě, která se nechává zplanět, o uvádění půdy do klidu a čekání na dotace, nebo o vytváření dojmu pastvin jsou fabulace. Zemědělská výroba v této oblasti nemůže konkurovat úrodnějším oblastem, stačí se podívat jen směrem k Jesenici, Zlatníkům a nedej bože i do Polabí, například k Poděbradům.
  Dotace, které stát a EU do méně příznivých oblastí směruje, jsou velmi striktně poskytovány na travní porosty, podporují jejich zakládání na orné půdě, regulují intenzitu chovu přežvýkavců, limitují hnojení průmyslovými hnojivy, zakazují plošné používání pesticidů. Musím polemizovat i s obavami autora o časovém využívání travin. Na pastvinách se pase právě a jen tehdy, je-li na nich dostatek píce. Traviny se však sečou též za účelem sklizně sena nebo senáže, protože v době zimní, ale i např. v dobách extrémního sucha se dokrmuje, jako např. v letošním létě. Intenzita chovu zvířat je minimalizována na hodnotu mírně vyšší než je 0,2 Velké dobytčí jednotky na 1 ha, což je limit vyžadovaný správcem dotací. Chci tím zdůraznit, že právě tato hodnota dokumentuje vztah zemědělců k životnímu prostředí, protože přípustná maximální hodnota je více než 7x vyšší. Rozumím nesouhlasu veřejnosti s existencí oplůtků, jiný způsob pastvy však ve zdejší krajině není možný, vždyť např. pastva na volno s pomocí pasteveckých psů je pro existenci velkého množství chat prakticky neproveditelná. Chtěl bych vyzvednout kladné dopady tohoto způsobu hospodaření na krajinu a životní prostředí. Za prvé se prakticky neprovádí hnojení průmyslovými hnojivy a zcela omezeno je používání pesticidů, za druhé je značně omezeno i energeticky náročné obdělávání orné půdy a za třetí se zvýšila rozmanitost rostlinných druhů a minimalizovaly se nepřirozené monokultury.
  Všechny tyto skutečnosti mají příznivý vliv na čistotu vod a ovzduší, potlačují vodní erozi, umožňují mnohem větší prostor pro polní zvěř, ale i pro ostatní složky fauny. Až budoucnost ukáže, jaký podíl má na ozdravění krajiny, výskytu drobné a srnčí zvěře teplá zima 2006-7 a jaký zatravňování orné půdy, omezení hnojení a vyloučení širokořádkových kultur. Obava o propustnost krajiny pro zvěř je problémem, který neexistuje, spíše zastupuje obavu o horší dostupnost zemědělské půdy pro motorky, čtyřkolky a koně, ale i na tuto dostupnost a legalitu mám s autorem diametrálně rozdílný názor.

  17.9.07         Ing.Josef Firman

  27.08.2014 16:54