Zprávy a novinky

  • Zachovejme prostupnost krajinou

    V posledních letech se krajina v okolí Jílového a zvláště v okolí Petrova mění v zadrátovanou ohradu. V souvislosti s rozvojem dotačního programu pro zemědělce v souvislosti se vstupem do EU s naše dřívější intenzivně produkční zemědělství mění v jakýsi udržovací program se všemi negativními důsledky  pro ostatní uživatele krajiny.  Zemědělcům  se totiž více vyplatí „uvést půdu od klidu“, tedy oplotit pozemky a vytvářet dojem pastvin, na kterých se po většinu roku stejně žádný dobytek nepase. Ale díky dotacím to vynáší. Ty tam jsou doby, kdy zemědělec žil ve strachu, že když bude sucho, úroda nenaroste, a když bude vlhko, tak mu shnije. Dnes stačí nově vzniklé louky jedenkrát za rok posekat, oplotit je a těšit se na dotace.

    Nad logikou tohoto systému zůstává rozum stát. Úrodná, po staletí obdělávaná kulturní půda se nechává zplanět s odkazem na údajnou zemědělskou nadprodukci. A přitom ve světě každou minutu umírá několik lidí hladem. Kulturní půda v naší oblasti se neobdělává a přitom např. rostoucí počet obyvatelstva v Africe vede k záboru další a další volné půdy a ubohému zemědělskému hospodaření s minimálním výnosem, ale velkými negativními zásahy do tamních ekosystémů. To jsou paradoxy dnešní doby a společnosti, která se považuje za osvícenou. A toto vše se děje v době, kdy světové zásoby obilovin jsou na historickém minimu.
    Ale vraťme se k důsledkům, které tento sytém má pro ostatní uživatele krajiny v našich podmínkách a legálnosti tohoto počínání. Podle zákona na ochranu přírody a krajiny /zákon č. 114/92 Sb./ má každý právo na volný průchod přes pozemky, pokud na nich nezpůsobí škodu. /Toto oprávnění se nevztahuje na chmelnice, vinice aj.  intenzivně obhospodařované pozemky/.  V rekreační oblasti Jílového však dnes je průchod po loukách velmi problematický díky drátěnému oplocení, které má simulovat dojem pastvin. Na uvedených prostorách se však po většinu roku žádný dobytek nepase, avšak omezení průchodu zůstává. Kromě toho dráty z poničené ohrady nikdo neodklízí a ty se tak stávají nebezpečím pro zvěř, apod.
    Uvedené počínání zvláště negativně ovlivňuje mysliveckou činnost, neboť oplocení je pro zvěř neprůchodné a je nataženo až na okraj lesních porostů, a zvěř tak nemůže vycházet na pastvu. Uvedené pseudopastevní počínání tak poškozuje činnost jiných subjektů, např. mysliveckých. A přitom podle občanského zákoníku nikdo nesmí svou činností způsobovat škodu ani jiná omezení ostatním subjektům.
    A nazíráme-li tento problém dále z právního hlediska, tak je třeba vzít ještě do úvahy zákon ač. 334/92 Sb. na ochranu zemědělského půdního fondu /ZPF/, podle kterého je změna kultury zemědělské půdy možná jen se souhlasem orgánu ochrany ZPF. Zde se evidentně jedná o změnu kultury zemědělské půdy /orná půda se mění na pastviny/ a jsem přesvědčen, že příslušný orgán ochrany ZPF k této změně souhlas nedal a zřejmě o takový souhlas ani nebylo požádáno.
    Takže jsme svědky porušení několika právních předpisů a i omezování práv řady subjektů. A co hůř, jsme svědky dalšího mrzačení krajiny, která již beztak trpí chaotickou výstavbou aj. nevratnými zásahy.
    Kde tedy hledat řešení tohoto problému? V důsledném dodržování zákonů na ochranu krajiny a ZPF, ke kontrole čehož jsou povolány především orgány územní samosprávy. Ty by v dané věci měly konat z úřední povinnosti, ale samozřejmě je třeba, aby i veřejnost od těchto orgánů kontrolu dodržování uvedených zákonů vyžadovala.

    JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc.

    Rok 2007

    27.08.2014 16:46

  • Poznámka ke kontejneru u Normy

    V minulém čísle JN vedoucí pražské pobočky Remondis p. Židlický navrhuje potrestat obyvatele za to, že přeplňují kapacitně nedostačující kontejner u Normy tím, že ho úplně odstraní.

    I když ho omluvíme, že mu to jen tak ujelo, problém se tím nevyřeší. Kontejner prý byl vyvezen ve čtvrtek, ale v pátek 7. září ráno opět přetékal (a to je po prázdninách, chataři s dětmi byli už v Praze!). Stanoviště kontejneru před poštou je nevhodné, tam by měla být lavička. Řešení vidím v umístění dostatečně dimenzovaných kontejnerů na směsný odpad i na tříděné odpady za plechová vrata tak, aby správné roztřídění odpadu nebylo pracnější, než jeho pomíchání. Neměl by chybět kontejner na hliník, nemalou část náplně stávajícího kontejneru tvoří plechovky od piva. Lidé nejsou andělé a biologicky rozložitelné obaly nejsou v dohledu. Nechceme-li, aby odpadky pokryly krajinu, je nutné s bohatou rezervou umožnit jejich separované odkládání tam, kde vznikají.
    O. Šmíd

    27.08.2014 16:47

  • Poznámka k článku Kohoutka o Zelených

    V dubnovém čísle Jílovských novin se pan doktor Kohoutek jménem ODS pustil do Zelených. Nic proti němu nemám, ale jako předseda jílovské základní organizace musím reagovat. Ne k osobám zastupitelů, život nám přináší nečekané zvraty a pokud všichni jednali v souladu se zákonem, necítím se povolán vrtat se v jejich soukromí. Soustředím se jen na věcné problémy:

    Podle pana doktora Kohoutka obytná zóna na sídlišti, kterou navrhovali Zelení (omylem ji nazývá klidová pěší), je řešitelná nejdříve v horizontu deseti let. Pro informaci popíši, co je třeba pro její realizaci udělat:
    1) Holíkovu ulici zjednosměrnit jedním směrem a Imramovského druhým.
    2) Bílou barvou na asfaltu vyznačit parkovací místa pro auta.
    3) U obou vjezdů na sídliště osadit značky obytné zóny.
    Tedy horizont spíše desetidenní než desetiletý (ostatně na schůzi v Sokolovně mi pan starosta slíbil brzké řešení).

    Obchvat města Zelení nikdy nezpochybňovali, naopak upozorňují, že je bláhové spoléhat na to, že jeho hlavní část (od Lázní do Kabát) bude financována z peněz na dálnici D3. Zda tato dálnice povede v jílovském, nebo jiném koridoru, má rozhodnout meziministerská komise, na jejímž složení se, pokud vím, ministři dosud neshodli. Očekával bych, že radniční koalice, v souladu se svým volebním programem, bude hledat i jiné zdroje financování obchvatu, aby se ho ještě současné generace obyvatel dočkaly.

    Věta, že zastupitelé za SZ na posledním veřejném zasedání zastupitelstva zamítli vybudování sběrného dvora je nepravdivá, neboť 14 zastupitelů ze 14 přítomných bylo bez výhrad pro. Většina zastupitelů, včetně Zelených, zamítla některé pozemkové transakce, o jejichž prospěšnosti pro město a právní čistotě měli pochybnosti, například z hlediska církevních restitucí. Žádný z těchto pozemků s potenciálními lokalitami sběrného dvora vůbec nesouvisí. Vybudování sběrného dvora naopak bezvýhradně podporujeme.

    Závěrem zdůrazňuji, že jsem dalek toho, hodnotit všechny činy současné radnice negativně. Například obnovení autobusové zastávky v Kamenných Vratech vnímám velmi pozitivně a na podobných úkolech jsou Zelení zastupitelé připraveni s radnicí aktivně spolupracovat. Myslet si, že zastupitelé SZ nejsou přínosem a že se bojí řešit problémy má pan doktor Kohoutek nezadatelné právo. My máme zase právo neoplácet mu stejnou mincí, ale dokázat, že opak je pravdou.

    Odpověď do JN 5/08                                                            Ing. Otakar Šmíd ZO SZ

    27.08.2014 16:41

«‹1112131415›»