Zprávy a novinky

• Okružní trasa „Jílovské vyhlídky“ – inspirace k jarnímu výletu

  Město Jílové leží ve zvlněné krajině dolního Posázaví. Chci vás pozvat na jarní výlet po místech s krásnou vyhlídkou na všechny světové strany kolem dokola tohoto bývalého zlatohorního města, po trase „Jílovské vyhlídky“, kterou v letech 2001-2002 vyznačil Okrašlovací spolek v Jílovém. Tato okružní trasa má severní a jižní větev. Každá z větví měří asi 8km, jejich spojka 2km. To umožňuje dva samostatné výlety po 10ti km. V terénu je trasa značena červenobílým úhlopříčně děleným čtvercem. Krása krajiny, kterou tato trasa vede, má v sobě jeden chmurný tón: Je vážné nebezpečí, že během následujících osmi let ustoupí plánované dálnici D3.

  Východiskem naší trasy je informační panel na náměstí u kostela sv.Vojtěcha. Odtud branou pod muzeem dojdeme k rozcestníku obou větví. První zastávkou na jižní větvi je mýty opředená Boží skála s křížkem na skalním výchozu, z níž je malebný pohled na jílovské kostely a radnici. Z další cesty mezi poli se otevře pohled na Požárské lesy s Kněží horou na východě a Středočeskou pahorkatinu s Chlumem a Neštětickou horou na jihu. Z lavičky u kříže na rozcestí vidíme hřeben Zlatých hor se stopami po středověké těžbě. Tam míří naše trasa po překročení údolí s potokem a silnicí k nádraží. Údolím „V rejžích“ vystoupáme od lesní tůňky až k hornické výklenkové kapli sv.Anny. Z jejího okolí se otevře pohled na Sázavu k Týnci.Na vrchu Pepři je na stožáru mobilního operátora veřejně přístupná rozhledna, s krásným panoramatickým rozhledem. Na zábradlí plošiny jsou panely s obrázky a popisem.
  Po průchodu osadou Studené naše trasa silnicí na Luka pod Medníkem vede v ose plánované dálnice D3, která má sloužit tranzitnímu spojení severu a jihu Evropy. Od lavičky „U obrázku“ se opět potěšíme pohledem na Středočeskou pahorkatinu průhledem Kocourským údolím. V jeho dolní části je veřejně přístupný středověký důl sv.Josefa, který můžete navštívit příště. Nyní však pokračujeme k severu a pod silnicí zvážíme odbočení k nejstaršímu stromu v regionu, dubu, který na kdysi zlatonosné strouze Hodavě od 17.století vyznačoval roh hranice arcibiskupského panství. Na dalším rozcestí pod Skalkou končí jižní větev.
  Spojkou přes Svatováclavské Lázně (klasicistní kaple s novogotickým oltářem s obrazem sv. Václava na bělouši od Inky Delevové a pramenem, pokládaným podle tradice za léčivý) je možno se vrátit podél mokřadu a nádrže s vzácnými obojživelníky na náměstí v Jílovém. Nebo vlevo pokračovat severní větví okruhu. Odměnou vám bude krásná, panoramatická vyhlídka ze Skalky. V popředí lesy Horních a Dolních Ostřetin, vrch Ďábel u Petrova a údolí Zahořanského potoka. Na obzoru zleva Hřebeny, Cukrák, keltské hradiště na Závisti, Petřín a Hradčany, za nimi Říp a za dobré viditelnosti další severočeské hory.Na Skalce Okrašlovací spolek umístil v roce 2007 lesní altán. Dále naše trasa prochází osadou Kamenná Vrata. Odbočením vpravo míjíme vlevo domek, v němž loni zesnulý hudební skladatel Zdeněk Lukáš, čestný občan Jílového, komponoval skladby, které jsou na repertoáru světových orchestrů. Tento domek leží v ose plánované dálnice D3. Cestou po vrstevnicové cestě podél horní části Kamenných Vrat, si místo jejich dolní části po levé ruce představte onu nekonečnou řeku kamionů na plánované dálnici. Při výjezdu z tunelu pod lesem Dubík se jim otevře opravdu krásný pohled na přírodní park Střed Čech, na obzoru pak Brdy a Hřebeny.
  Lesem, se staletými buky, dojdeme k Sirotčí strouze, opředené pověstí o zlé maceše. Odtud vystoupáme na nejvyšší bod trasy Lipový vrch v osadě Radlík a po překročení silnice podél nově vznikající obytné zástavby sestupujeme k rybníku Ráček ve stínu starých stromů. Potoční nivou dojdeme do Chotouně, kde uvidíme mlýnské kolo někdejšího Přibíkova mlýna, a kované mřížoví, vyrobené podle francouzké předlohy z 18. století v Belgii. V Přibíkově mlýně je nyní restaurace, u ní začíná (a končí) 8km dlouhý modro-bíle značený okruh přes Kněží horu (488m.) a štolu v Halířích. Z Chotouně vystoupáme k poslední Jílovské vyhlídce , lavičce na Rakovce. Od ní vidíme vrch Drnku a hřeben Požárských lesů. Vpravo pak poznáváme Boží skálu, první z navštívených vyhlídek. Kolem školy a pily se vracíme k rozcestníku v parku za muzeem.

  S přáním hezkého počasí a pozdravem „Zdrávi došli“                       Otakar Šmíd

  27.08.2014 11:09

• Dálnice po čtvrtině století

  Utíká to, v listopadu oslavíme čtvrtstoletí návratu svobody a demokracie. Brzy na to bude následovat výročí probuzení zájmu veřejnosti o trasu dálnice D3 na jih od Prahy. S plynoucím časem pozornost veřejnosti polevuje. Stavbaři teď řeší problémy kolem Českých Budějovic, které by chtěly dálnici využít, jako obchvat města. Jednou dojde ovšem i na středočeský úsek. Jestli za 10 nebo 20 let, neví nikdo. Zbývající čas je výzvou k nalezení optimální trasy. Když byla Strana Zelených ve vládě, scházel jen krůček ke schválení levnější a ekologičtější východní varianty D3 v koridoru stávající silnice I/3. Podél západní varianty poté každá obec hájila své zájmy. Libeř úspěšně odmítla vysoký most přes Zahořanské údolí, takže od Vrbiny k Dubíku by dálnice stoupala v úhlu převyšujícím normu, což bylo údajným důvodem odmítnutí využití modernizovaných úseků stávající silnice I/3.

  Představu, jak by vypadalo okolí křižovatky D3 se silnicí Jílové – Petrov, lze získat na křižovatce D1 se silnicí Jesenice – Říčany. Pokud to někomu imponuje, měl by se tam přestěhovat. Převaha mladých na kandidátce jílovských Zelených mi dává naději, že bude komu předat štafetu k prosazení vedení dálnice tam, kde jsou zdroje a cíle dopravy.

  Otakar Šmíd, září 2014

  24.09.2014 13:27

• Bude nás víc? Nebudem se bát vlka nic!

  Strana Zelených v Jílovém působí od roku 2006, kdy ji, pod vedením tehdejšího redaktora časopisu NIKA, Oldy Janeby, založili členové občanského sdružení Krajina 2000, Okrašlovacího spolku a občané vnímající jedinečnost svého města a krajiny. V hledání alternativ k Západní (jílovské) variantě dálnice D3 nás podporovali osvícení pracovníci MŽP, Ekologický právní servis, sdružení Arnika, hornorakouští Grünen, řada dalších ekologických organisací, ba i president Václav Havel.

  Postupem času, v souvislosti s mediální kampaní proti obnovitelným zdrojům energie, vedenou uhelnou a jadernou lobby (u nás prý slunce nesvítí a vítr nefouká, jako v sousedním Německu), preference Zelených na všech úrovních klesaly, takže v jílovském zastupitelstvu máme v posledním volebním období jen jednoho opozičního zastupitele, Pavla Hrabce, který je i předsedou Komise životního prostředí. Ke všem úkolům přistupuje zodpovědně.

  Háček je v tom, že zastupitelstvo má 15 členů a není pro jednoho zastupitele snadné pro dobrou myšlenku získat nadpoloviční většinu. Například se sice podařilo zažehnat drahý a předimensovaný autobusový terminál u pneuservisu, ale již se nepodařilo prodloužit autobusové linky do Borku, v zájmu propojení s vlakem a lepší obsluhou tamních obyvatel. Rovněž se nepodařilo zabránit zrušení základní školy s alternativní výukou v ulici Pod školkou, zabránit při změně územního plánu rozšíření ploch pro výstavbu a lokalizaci “hal pro výrobu a skladování” na severním horizontu  při pohledu z města ke Skalce a dalším nepříznivým rozhodnutím městského zastupitelstva.Vím, že není obvyklé v předvolebním materiálu uvádět výčet toho, co se nepodařilo. Uvádím to proto, abyste občané – voliči uvážili, že na Vašich hlasech záleží, kolika hlasy budou Zelení disponovat příští 4 roky na radnici.

  A kdo se na kandidátce Zelených uchází o Vaše hlasy? Na prvním místě kandidátky je dosavadní zastupitel Pavel Hrabec, 47 letý rodák ze Studeného, profesí strojní mechanik, předseda Krajiny 2000 a člen spolku včelařů. Následuje MgA. Tomáš Svoboda, pedagog, muzikant, sbormistr, člen kulturní komise a fanda starých zlatých štol. Třetí je Mgr. Jan Stachura, přírodovědec, předseda Okrašlovacího spolku a organizátor zajímavých akcí pořádaných muzeem. Čtvrtá je Mgr. Jana Koutníková, která zorganizovala celou plejádu akcí kulturního centra v Jílovém. Pátý je RNDr Miroslav Kolařík, vědec – mykolog, aktivní člen Okrašlovacího spolku, který v okolí někdy objeví vzácnou rostlinu, které si ostatní nevšimnou. Na šestém místě pak je dětmi milovaná paní učitelka Mgr Vendulka Zahálková, která se o prázdninách (pokolikáté už?) těšila na prvňáčky, a na níž ještě dlouho po absolvování školy mnozí vzpomínají. Každou neděli a při příležitostech veselých i smutných pak rozeznívá varhany husitského kostela.

  Nebudu Vás obtěžovat popisováním dalších 9 kandidátů, čímž rozhodně nechci naznačit, že jsou méně kvalitní, ale ponechám to odkazem na kandidátní listinu iniciativě těch, které to zajímá. Vzhledem k volební matematice chci požádat všechny, pro něž krajina Dolního Posázaví není prázdný pojem, aby po zralém uvážení volili kandidátku Zelených jako celek.  Bude-li nás víc, jistě něčeho užitečného dosáhneme!

  Otakar Šmíd, září 2014

  24.09.2014 13:28