Aktuality o D3

• Trasa dálnice D3 přes Dolní Posázaví není výmyslem současného konzumního trendu

  Naše společnost vyžaduje čerstvé rohlíky v každou denní dobu a domek se zahrádkou pro každého, kdo složí na stůl zálohu na hypotéku. D3 není ani pomýlenou vizí komunistického plánování. Její nelogické vyboulení do Dolního Posázaví je totiž výsledkem snahy nacistů poněmčit za druhé světové války český venkov.

  Ve třicátých létech 20 století se v Československé republice plánovala západo-východní dálnice z Plzně až do Užhorodu na Podkarpatské Rusi, aby hospodářsky i správně navzájem přiblížila nesourodé oblasti státu. O severo-jižním spojení, předchůdci D3, se neuvažovalo. Po připojení Rakouska k Říši se však objevila dálnice Drážďany-Linec přes Čechy mezi plánovanými říšskými dálnicemi. Krátce po odstoupení Sudet Mnichovskou smlouvou, podepsala okleštěná Česko-Slovenská republika smlouvu s Německou říší, podle níž Německo postaví na své náklady tuto dálnici na Českém území a říšští občané na ní budou požívat právo exteritoriality. Dálnice měla Prahu míjet východně a do Dolního Posázaví by se nedostala.  Tam ji situovaly až plány na germanizaci Neveklovska v době okupace a války.
  Válečné plány dálnice, spolu s vojenskými objekty v Posázaví, převzala Varšavská smlouva do svých strategických plánů v 60.létech.
  Konkrétní projekt D3 vznikl v 80. létech a byl zanesen např. v automapě z roku 1992. Porevoluční zastupitelstva některých obcí ještě stačila lobováním pozměnit dílčí úseky, například  jílovské zastupitelstvo dálnici přesunulo přímo do středu osady Kamenná Vrata, obývané v té době chataři a tudíž voličsky nezajímavé.

  V polovině 90 let Klausova vláda, v rámci „úsporných balíčků“, na návrh  ministra ŽP Skalického dálnici D3 vyřadila ze sítě dopravní infrastruktury s tím, že úlohu dálkové dopravy na jih od Prahy převezme rychlostní silnice R4, s napojením na Písek a České Budějovice. Dnes této silnici stačík dokončení málo. Nespěchá se však s ní, aby nepominul tlak na stavbu D3 ve Středočeském kraji.
  Zemanova vláda v době opoziční smlouvy pod lobbyistickým tlakem, většinou jednoho hlasu, vrátila D3 do dálniční sítě. Sdružení obcí KLID, ve spolupráci s MŽP, zadalo atelieru Promika studii alternativní trasy, vedené tam, kde jsou skutečné zdroje a cíle dopravy na Benešovsku. Tato alternativní trasa by překřížila dálnici D1 a napojila se na východní segment Pražského okruhu. Středočeský krajský úřad přiměl obce, aby pro variantu vedenou Dolním Posázavím zajistily územní rezervu ve svých územních plánech. Tím byly všechny ostatní, levnější a šetrnější, alternativy znevýhodněny, vzhledem k intenzivní výstavbě v okolí Prahy.
  Otakar Šmíd

  26.08.2014 10:01

• Proniknout Prahou

  V případě úspěchu lobby, která prosazuje dálnici D3, bude centrum Prahy zcela zahlceno tranzitní automobilovou dopravou.

  Silničáři slibují Jihočechům a Středočechům rychlý příjezd do Prahy po dálnici D3 a tím ekonomické zvýhodnění jejich regionů. Středočeský hejtman Bendl a jihočeský hejtman Zahradník však, zdá se, pojímají tuto dálnici především jako svůj pomník. Řadu detailů této stavby přitom motoristům zamlčeli. Například to, že dálnice nepovede do Prahy, ale pouze na vnější městský okruh a přestane existovat někde poblíž Jesenice u Prahy. Řidiči se budou moci svobodně rozhodnout, jestli chtějí jet na kolabující D1, nebo na ucpanou Vídeňskou ulici. Jediná přímá cesta do centra bude k Vltavě na takzvanou Chuchelskou radiálu. Pokud tato informace nevzbuzuje žádné obavy, je dobré si před sebe rozprostřít mapu hlavního města Prahy a vzít v úvahu, že po dálnici D3 přijede rovněž několik desítek tisíc kamiónů pendlujících mezi severem a jihem Evropy. Tyto budou potřebovat co nejrychlejší spojení na Dálnici D8 vedoucí dále na sever, směrem na Drážďany a Berlín. Východní větev městského okruhu bude končit na D1. Dál okruh pokračovat nebude, jeho příprava je teprve v raném stádiu. Kam tedy dál? „Tato část okruhu je plně nahraditelná budovanou Vysočanskou radiálou a existující ulicí Kbelskou,“ říká tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Ovšem použití Vysočanské radiály a Kbelské ulice předpokládá, že vozidla z D3 se prostřednictvím Vídeňské ulice v Krči nebo prostřednictvím D1 na Spořilově napojí na stávající městský okruh (určený původně jen osobní dopravě), který je v těchto místech podle oficiálních měření už dnes nejzatíženější komunikací v Praze a exhalace zde mnohonásobně překračují všechny limity. A jaké jsou pak další možnosti spojení mezi oběma dálnicemi?
  Trasa Vršovice, Vinohrady, Želivského, Ohrada, Libeň nechá chladnými snad jen ty, co odpočívají na přilehlých Olšanských hřbitovech. Také severojižní magistrálu kolem Národního muzea netřeba komentovat. Druhá severojižní magistrála pak vznikne při odbočení z D3 na Pražský okruh západním směrem, Lahovickou křižovatkou směr Smíchov, tunely Mrázovka a Strahovský. Dál to jak víme, zatím nevede, ale je intenzivně prosazována stavba poeticky zvaná Blanka, která je novou variantou tunelu pod Stromovkou, proti němuž jsme protestovali již na sklonku komunistického režimu. Blanka by propojila povrchovými i tunelovými úseky hradčanské ústí Strahovského tunelu s křižovatkou u mostu Barikádníků a tím by zavlekla do těsné blízkosti Pražské památkové rezervace dálkovou kontejnerovou dopravu.
  Z uvedeného je zřejmé, že mlžení Ředitelství silnic a dálnic má zastřít neochotu k dokončení kompletního Pražského okruhu před započetím stavby dálnice D3. Analyzovat, z čeho tato neochota pramení, by byl námět na jiný článek. Jisté je však, že tento záměr Ředitelství silnic a dálnic je jednak v rozporu s programovým prohlášením současné vlády, ale hlavně je časovanou bombou, neboť kamiony, které na cestě mezi severem a jihem Evropy dnes způsobují kolaps na dálnicích kolem Mnichova, se po zprovoznění dálnice D3 budou snažit jakýmkoli způsobem proniknout Prahou.

  Otakar Šmíd, Literární noviny č.25 z 18. června 2007

  26.08.2014 09:59

• Co nabízíme? Co prosazujeme? Variantu PROMIKA 2008!

  Variantní trasa dálnice Promika je navržena všestranně účinněji než varianta stabilizovaná!

  Pomůže obyvatelům z Benešovska a Voticka, které do Prahy dovede o 20 procent rychleji než „Stabilizovaná“ a oproti současné silnici I/3 si podrží odstup od sídel na trase.

  Ušetří dopravou sužovaný jižní sektor Prahy (Krč, Michle, Modřany, Libuš, Kunratice, Šeberov, Vestec, Jesenice, Dolní Břežany) od úplného dopravního kolapsu, kterým hrozí varianta Stabilizovaná
  Ušetří liduprázdné a neporušené Neveklovsko a Sedlecko i atraktivní Dolní Posázaví od nesmyslného zavlečení tranzitní dopravy a rizika vzniku logistických komplexů.
  Obrovské finanční náklady, zdlouhavá a složitá příprava a výstavba, likvidace obcí a unikátní krajiny, odpor místních a veřejnosti.

   

  26.08.2014 09:57