Rozhodl jsem se odpovědět na tento článek a snažit se vysvětlit z jiného úhlu pohledu co se v naší oblasti s krajinou a se životním prostředím děje.
Zemědělská půda v katastrech Petrov, Sázava, Luka pod Medníkem, Jílové, Borek, Pohoří je zařazena do tzv. méně příznivých oblastí pro zemědělské hospodaření. Tuto klasifikaci provedl VÚ meliorací a ochrany půdy Praha Zbraslav a o skutečnosti, že předmětná oblast je jak půdně, tak klimaticky méně úrodná a místní zemědělci těžce dobývali svůj denní chléb ve všech historických časech, není pochyb. Nevýhodnost zemědělského podnikání v této oblasti zčásti kompenzovaly vždy státní zásahy počínaje např. existencí tzv. diferenciální renty, daňových úlev, ale i např. existencí přidružených výrob v jiných dějinných epochách. Zjednodušeně řečeno filosofické úvahy autora o úrodné půdě, která se nechává zplanět, o uvádění půdy do klidu a čekání na dotace, nebo o vytváření dojmu pastvin jsou fabulace. Zemědělská výroba v této oblasti nemůže konkurovat úrodnějším oblastem, stačí se podívat jen směrem k Jesenici, Zlatníkům a nedej bože i do Polabí, například k Poděbradům.
Dotace, které stát a EU do méně příznivých oblastí směruje, jsou velmi striktně poskytovány na travní porosty, podporují jejich zakládání na orné půdě, regulují intenzitu chovu přežvýkavců, limitují hnojení průmyslovými hnojivy, zakazují plošné používání pesticidů. Musím polemizovat i s obavami autora o časovém využívání travin. Na pastvinách se pase právě a jen tehdy, je-li na nich dostatek píce. Traviny se však sečou též za účelem sklizně sena nebo senáže, protože v době zimní, ale i např. v dobách extrémního sucha se dokrmuje, jako např. v letošním létě. Intenzita chovu zvířat je minimalizována na hodnotu mírně vyšší než je 0,2 Velké dobytčí jednotky na 1 ha, což je limit vyžadovaný správcem dotací. Chci tím zdůraznit, že právě tato hodnota dokumentuje vztah zemědělců k životnímu prostředí, protože přípustná maximální hodnota je více než 7x vyšší. Rozumím nesouhlasu veřejnosti s existencí oplůtků, jiný způsob pastvy však ve zdejší krajině není možný, vždyť např. pastva na volno s pomocí pasteveckých psů je pro existenci velkého množství chat prakticky neproveditelná. Chtěl bych vyzvednout kladné dopady tohoto způsobu hospodaření na krajinu a životní prostředí. Za prvé se prakticky neprovádí hnojení průmyslovými hnojivy a zcela omezeno je používání pesticidů, za druhé je značně omezeno i energeticky náročné obdělávání orné půdy a za třetí se zvýšila rozmanitost rostlinných druhů a minimalizovaly se nepřirozené monokultury.
Všechny tyto skutečnosti mají příznivý vliv na čistotu vod a ovzduší, potlačují vodní erozi, umožňují mnohem větší prostor pro polní zvěř, ale i pro ostatní složky fauny. Až budoucnost ukáže, jaký podíl má na ozdravění krajiny, výskytu drobné a srnčí zvěře teplá zima 2006-7 a jaký zatravňování orné půdy, omezení hnojení a vyloučení širokořádkových kultur. Obava o propustnost krajiny pro zvěř je problémem, který neexistuje, spíše zastupuje obavu o horší dostupnost zemědělské půdy pro motorky, čtyřkolky a koně, ale i na tuto dostupnost a legalitu mám s autorem diametrálně rozdílný názor.
17.9.07 Ing.Josef Firman
27.08.2014 16:54