Aktuality o D3

• Reportáž pořadu ČT2 Nedej se “Tunel na konci tunelu”

  Ekologická kauza, která hýbe veřejností – kdo za to může?

  Kontroverzní dálnice D3 přes Posázaví se po letech opět probudila. Trasa v okolí Jílového u Prahy vede poddolovaným územím a již v 90. letech odborný posudek varoval, že tudy by dálnice vést neměla. Reportáž přináší alarmující zjištění. Podle autorizovaného geotechnika byly geologické sondy pro tuto oblast provedeny mimo stávající trasu dálnice.

   

  Pořad ke shlédnutí zde

   

• Trasa dálnice D3 přes Dolní Posázaví není výmyslem současného konzumního trendu

  Naše společnost vyžaduje čerstvé rohlíky v každou denní dobu a domek se zahrádkou pro každého, kdo složí na stůl zálohu na hypotéku. D3 není ani pomýlenou vizí komunistického plánování. Její nelogické vyboulení do Dolního Posázaví je totiž výsledkem snahy nacistů poněmčit za druhé světové války český venkov.

  Ve třicátých létech 20 století se v Československé republice plánovala západo-východní dálnice z Plzně až do Užhorodu na Podkarpatské Rusi, aby hospodářsky i správně navzájem přiblížila nesourodé oblasti státu. O severo-jižním spojení, předchůdci D3, se neuvažovalo. Po připojení Rakouska k Říši se však objevila dálnice Drážďany-Linec přes Čechy mezi plánovanými říšskými dálnicemi. Krátce po odstoupení Sudet Mnichovskou smlouvou, podepsala okleštěná Česko-Slovenská republika smlouvu s Německou říší, podle níž Německo postaví na své náklady tuto dálnici na Českém území a říšští občané na ní budou požívat právo exteritoriality. Dálnice měla Prahu míjet východně a do Dolního Posázaví by se nedostala.  Tam ji situovaly až plány na germanizaci Neveklovska v době okupace a války.
  Válečné plány dálnice, spolu s vojenskými objekty v Posázaví, převzala Varšavská smlouva do svých strategických plánů v 60.létech.
  Konkrétní projekt D3 vznikl v 80. létech a byl zanesen např. v automapě z roku 1992. Porevoluční zastupitelstva některých obcí ještě stačila lobováním pozměnit dílčí úseky, například  jílovské zastupitelstvo dálnici přesunulo přímo do středu osady Kamenná Vrata, obývané v té době chataři a tudíž voličsky nezajímavé.

  V polovině 90 let Klausova vláda, v rámci „úsporných balíčků“, na návrh  ministra ŽP Skalického dálnici D3 vyřadila ze sítě dopravní infrastruktury s tím, že úlohu dálkové dopravy na jih od Prahy převezme rychlostní silnice R4, s napojením na Písek a České Budějovice. Dnes této silnici stačík dokončení málo. Nespěchá se však s ní, aby nepominul tlak na stavbu D3 ve Středočeském kraji.
  Zemanova vláda v době opoziční smlouvy pod lobbyistickým tlakem, většinou jednoho hlasu, vrátila D3 do dálniční sítě. Sdružení obcí KLID, ve spolupráci s MŽP, zadalo atelieru Promika studii alternativní trasy, vedené tam, kde jsou skutečné zdroje a cíle dopravy na Benešovsku. Tato alternativní trasa by překřížila dálnici D1 a napojila se na východní segment Pražského okruhu. Středočeský krajský úřad přiměl obce, aby pro variantu vedenou Dolním Posázavím zajistily územní rezervu ve svých územních plánech. Tím byly všechny ostatní, levnější a šetrnější, alternativy znevýhodněny, vzhledem k intenzivní výstavbě v okolí Prahy.
  Otakar Šmíd

  26.08.2014 10:01

• Co nového s dálnicí D3?

  2/2008 Ve vánočním čísle Zeleného Posázaví jsme informovali o zahájení řízení EIA k posouzení vlivů této plánované dálnice ve Středočeském kraji na životní prostředí a o usnesení vlády č. 1064 z 19. září 2007, které uložilo ministrům dopravy a životního prostředí jmenovat skupinu odborníků, která vyhodnotí variantní řešení čtyř liniových dopravních staveb, včetně středočeského úseku dálnice D3.

  Po vzájemné korespondenci ministrů a jejich náměstků, ministr dopravy jmenoval do této skupiny pět odborníků z dopravních a stavebních fakult, ministr životního prostředí pět odborníků z fakult stavební, architektury, přírodovědecké a životního prostředí. Sdružení obcí KLID všem uvedeným odborníkům zaslalo materiály o problematičnosti t. zv. Stabilizované trasy D3, alternativních návrzích tras a dílčích výsledcích řízení EIA. Skupina se poprvé sešla 11. 6. 2008. Jednou z posuzovaných liniových staveb je rychlostní silnice z Brna do Vídně, kde se mělo rozhodnout, zda povede přes Pálavu nebo (šetrněji) kolem Břeclavi. Podle mediálních informací povede jedna přes Pálavu, později druhá kolem Břeclavi. Tato duplicita naznačuje možnost, že hlavní evropský severojižní tah půjde z Katovic přes Moravu na Vídeň a obejde Alpy z východu (a nebude je muset zdolávat, jako u jihočeské varianty).

  Jelikož nejsou dostatečně rozpracovány variantní trasy dálnice D3 ve Středočeském kraji a jejich vyhodnocování skupinou odborníků by bylo duplicitní k současně probíhajícímu procesu EIA, navrhl ministr ŽP RNDr. Martin Bursík ministru dopravy Ing. Aleši Řebíčkovi, aby o dálnici D3 ve Středočeském kraji znovu jednala vláda s tím, že termín stanoví na 6 měsíců po dopracování dokumentace EIA a že vyhodnocení bude provedeno metodou standardní multikriteriální analýzy, objednané společně MD a MŽP u externí firmy na základě transparentního výběrového řízení.

  Naděje, na konečně opravdu objektivní a komplexní posouzení optimální trasy D3 ve Středočeském kraji, je však svázána s jasnou vizí a osobní kvalitou ministra Bursíka. Zesílí-li destruktivní působení vnitřní opozice ve vládních stranách (bohužel včetně té zelené) budou tyto naděje vážně ohroženy. Na druhé straně, pokud by vznikla vláda, poctivě preferující ekonomické přístupy a inertní k lobystickým tlakům, je pravděpodobné, že u vědomí dokončování rychlostní silnice R4 z Prahy do Písku, by dala k ledu středočeskou část dálnice D3, která s ní má být paralelní, stejně jako to udělala Klausova vláda v polovině devadesátých let.

  (oš)

  27.08.2014 16:31