Zprávy a novinky

  • Místo dálnice D3 se bude u Benešova jezdit tunelem a po objezdech

    Pod tímto názvem dne 24. května 2016 iDNES.cz, s odkazem na generálního ředitele ŘSD Jana Kroupu, sděluje, že ještě letos začnou úpravy silnice I/3 z Mirošovic kolem Benešova. Vznikne vystřídaný třípruh s mimoúrovňovými křižovatkami u Čtyřkol a Červených Vršků. Na sever a na jih od Benešova budou dvoupruhové kruhové objezdy pro lokální zpomalení aut. Mezi Benešovem a Konopišťským parkem bude 160 metrový zahloubený tunel, nad nímž se obnoví historický pěší přístup do zámeckého parku z Benešova.

    Před 18 léty sdružení Krajina 2000 prostřednictvím atelieru Promika představilo obdobný projekt. Prosazovatelé západní varianty dálnice D3 návrh zesměšňovali např. v Blesku fotomontáží tunelu pod zámkem Konopiště a veřejně prohlašovali, že protihlukové stěny stavějí tak, aby nešlo silnici rozšířit o další pruh. Obyvatelé obcí podél silnice I/3, trpící dopravou, se tak stávali rukojmími při prosazování D3. ŘSD nynější, velmi sympatickou, změnu postoje odůvodňuje tím, že dálnici D3 nezačne stavět před rokem 2024 a chce pomoci současné generaci.

    Vidím nejméně další dva důvody zušlechtění silnice I/3 místo stavby D3: Jedním je nevhodné severní zaústění D3, způsobující dopravní kolaps při jižním vstupu do Prahy. Uvažované lokální spojky, které se navíc setkávají s tvrdým odporem rozvíjejících se obcí na okraji Prahy, by kolaps neodstranily, ale posunuly dál. Druhý důvod vyplynul z charakteru trasy a vydal by na samostatný článek. Zatímco pod alpskými velikány dálniční tunely vedou vodorovně, zde vedou s maximálně povoleným sklonem: Od Ovčína k Zahořanům dolů, pak k Jílovému nahoru, pak k Sázavě dolů a tak dále. Cena této dálnice je proto odhadována na 60 miliard korun.Vlastní provoz Blanky stojí Prahu milion korun denně. Zde by to bylo podobné. V té době bude ČR ne příjemcem, ale plátcem dotací v rámci EU. Jaká je pravděpodobnost ufinancovatelnosti? A to se nezmiňuji o přírodě, výpadku elektřiny atd.

    Kromě uvedených úprav silnice I/3 pokračují práce i na dálnici D4. Další trasa by byla nejen extrémně drahá, škodlivá ale i zbytečná.

    Otakar Šmíd.

    02.09.2016 10:15

  • Zachovejme prostupnost krajinou

    V posledních letech se krajina v okolí Jílového a zvláště v okolí Petrova mění v zadrátovanou ohradu. V souvislosti s rozvojem dotačního programu pro zemědělce v souvislosti se vstupem do EU s naše dřívější intenzivně produkční zemědělství mění v jakýsi udržovací program se všemi negativními důsledky  pro ostatní uživatele krajiny.  Zemědělcům  se totiž více vyplatí „uvést půdu od klidu“, tedy oplotit pozemky a vytvářet dojem pastvin, na kterých se po většinu roku stejně žádný dobytek nepase. Ale díky dotacím to vynáší. Ty tam jsou doby, kdy zemědělec žil ve strachu, že když bude sucho, úroda nenaroste, a když bude vlhko, tak mu shnije. Dnes stačí nově vzniklé louky jedenkrát za rok posekat, oplotit je a těšit se na dotace.

    Nad logikou tohoto systému zůstává rozum stát. Úrodná, po staletí obdělávaná kulturní půda se nechává zplanět s odkazem na údajnou zemědělskou nadprodukci. A přitom ve světě každou minutu umírá několik lidí hladem. Kulturní půda v naší oblasti se neobdělává a přitom např. rostoucí počet obyvatelstva v Africe vede k záboru další a další volné půdy a ubohému zemědělskému hospodaření s minimálním výnosem, ale velkými negativními zásahy do tamních ekosystémů. To jsou paradoxy dnešní doby a společnosti, která se považuje za osvícenou. A toto vše se děje v době, kdy světové zásoby obilovin jsou na historickém minimu.
    Ale vraťme se k důsledkům, které tento sytém má pro ostatní uživatele krajiny v našich podmínkách a legálnosti tohoto počínání. Podle zákona na ochranu přírody a krajiny /zákon č. 114/92 Sb./ má každý právo na volný průchod přes pozemky, pokud na nich nezpůsobí škodu. /Toto oprávnění se nevztahuje na chmelnice, vinice aj.  intenzivně obhospodařované pozemky/.  V rekreační oblasti Jílového však dnes je průchod po loukách velmi problematický díky drátěnému oplocení, které má simulovat dojem pastvin. Na uvedených prostorách se však po většinu roku žádný dobytek nepase, avšak omezení průchodu zůstává. Kromě toho dráty z poničené ohrady nikdo neodklízí a ty se tak stávají nebezpečím pro zvěř, apod.
    Uvedené počínání zvláště negativně ovlivňuje mysliveckou činnost, neboť oplocení je pro zvěř neprůchodné a je nataženo až na okraj lesních porostů, a zvěř tak nemůže vycházet na pastvu. Uvedené pseudopastevní počínání tak poškozuje činnost jiných subjektů, např. mysliveckých. A přitom podle občanského zákoníku nikdo nesmí svou činností způsobovat škodu ani jiná omezení ostatním subjektům.
    A nazíráme-li tento problém dále z právního hlediska, tak je třeba vzít ještě do úvahy zákon ač. 334/92 Sb. na ochranu zemědělského půdního fondu /ZPF/, podle kterého je změna kultury zemědělské půdy možná jen se souhlasem orgánu ochrany ZPF. Zde se evidentně jedná o změnu kultury zemědělské půdy /orná půda se mění na pastviny/ a jsem přesvědčen, že příslušný orgán ochrany ZPF k této změně souhlas nedal a zřejmě o takový souhlas ani nebylo požádáno.
    Takže jsme svědky porušení několika právních předpisů a i omezování práv řady subjektů. A co hůř, jsme svědky dalšího mrzačení krajiny, která již beztak trpí chaotickou výstavbou aj. nevratnými zásahy.
    Kde tedy hledat řešení tohoto problému? V důsledném dodržování zákonů na ochranu krajiny a ZPF, ke kontrole čehož jsou povolány především orgány územní samosprávy. Ty by v dané věci měly konat z úřední povinnosti, ale samozřejmě je třeba, aby i veřejnost od těchto orgánů kontrolu dodržování uvedených zákonů vyžadovala.

    JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc.

    Rok 2007

  • Přednáška: Cesta k přátelskému městu 21. století.

    6. prosince 2016 uspořádal spolek na ochranu přírody dolního Posázaví Krajina 2000 v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy přednášku Ing. arch. Petra Štěpánka Ph. D. na uvedené téma.

     

    (Pokračování textu…)

«‹17181920›