Články

• Územní rozvoj – brownfieldy na malém městě

  Brownfieldy jsou dlouhodobě nevyužívané plochy v městské zástavbě. Běžně si tento pojem spojujeme s většími městy například u areálu nákladového žižkovského nádraží nebo nábřeží v Karlíně. I menší obce velikosti Jílového mají svoje nevyužívané nebo méně využívané plochy.

  V našem městě tuto definici splňuje zcela jistě areál bývalé krizové nemocnice za sídlištěm za školou nebo v menším měřítku budova Šmelcovny s dvorem a rohový pozemek na Pražské ulici u křižovatky s ulicí Rudných dolů. Částečně naplňují termín brownfieldu také některé areály bývalého JZD nebo areál pily v Jílovém – zde by například mohlo probíhat více intenzivních podnikatelských aktivit. Specifikem všech těchto ploch je že jsou v soukromém vlastnictví. Nicméně město i tak může jejich rozvoj a podobu ovlivnit přes několik nástrojů.

  (Pokračování textu…)

• Proč si myslíme, že Jižní obchvat Jílového není dobrý nápad

  ŘSD letos v květnu zahájilo další krok pro stavbu tzv. jižního obchvatu Jílového, konkrétně šlo o územní řízení. ŘSD i prodálniční vedení města se snaží tuto stavbu realizovat co nejdříve a to i bez dálnice D3, ačkoliv obchvat i dálnice vždy byly plánovány dohromady.

  Pro řadu lidí je tato stavba problematická a to často až do té míry, že jsou ochotni se proti ní legálně bránit, což jsme také společně  letos v květnu organizovaně udělali podáním námitek.

  Jsem odpůrcem této stavby, protože jsem toho názoru, že městu víc uškodí než přinese. Myslím, že by se o této stavbě měl vést smysluplný dialog, protože má vliv nejen na obyvatele a vlastníky v okolí stavby, ale na celé město.

  Proto bych rád touto cestou popsal, proč jsem proti této stavbě. Budu rád za názory občanů a to i těch s opačným názorem.

  Jižní obchvat v navržené variantě a jeho výhody a nevýhody dle mého názoru:

  • Celková neefektivnost a náročnost stavby, vzhledem k převýšení trasy a zářezu do krajiny. Vynaložené prostředky a energie jak pro projekci a tak i výstavbu obchvatu, budou v porovnání s užitkem pro město a jeho obyvatele neodpovídající.
  • Pepř, cesta k němu i okolí, je velmi zajímavá a hodnotná přírodní lokalita, která slouží pro rekreaci občanů i návštěvníků. Jižní obchvat by to výrazně a negativně narušil.
  • Stavba i provozování zvýší hluk, smog a poškození spodních vod v blízkém, ale i relativně vzdáleném okolí.
  • Plánované ochranné valy jsou špatně navržené a zároveň nevzhledné (místy 12 m vysoký val z navršené hlíny).
  • Jižní obchvat byl vždy součástí plánované D3, ale nyní vidíme snahy postavit ho nezávisle, což ale nedává dopravně a ekonomicky smysl. Myslím, že bychom se měli spíše zabývat novou školou než diskutabilní silnicí.
  • A k čemu by nám to mělo být dobré? Osobně nevidím v této stavbě pro Jílové žádný zásadní přinos. Důvodem stavby má být odlehčení dopravy v centru města tím, že se doprava odvede na obchvat. To je hezká myšlenka, ale není vůbec jisté, že to bude fungovat, respektive není důvod, aby to fungovalo. Zamezit tranzitní dopravě v Jílovém ve směru na Prahu technicky nelze, takže to bude jen na zvážení každého řidiče, zda pojede delší trasou po obchvatu nebo kratší přes město. Dle mého názoru by se stalo to, že si postavíme novou silnici, ale aut z centra se nezbavíme, nebo jen částečně a dočasně.

  Podle mne je záměr jižního obchvatu nedomyšleným projektem, který má výrazně více nedostatků než přínosů a pro město jako celek není výhodný. I pro mne jsou auta v centru města zátěží, ale jižním obchvatem to nevyřešíme.

   

  Oskar Lažanský

• Účty za energie…

  Rostoucí ceny energií v tomto roce dopadají nejen na naše rodinné a domácí rozpočty, ale také na rozpočet města. Aktuálně město ve většině svých budov včetně škol a školek vytápí plynem, u kterého proběhlo a ještě se očekává další skokové zdražení – např. článek zde.

  Protože naším cílem je udržitelná a také ekonomicky stabilní energetika obce zapojili se naši zastupitelé do expertní skupiny energetických řešení pro obce pod vedení Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Spolu s nimi jsme si nechali posoudit různé další alternativní zdroje energie pro městské budovy a také zpracovat první orientační nabídky dodavatelů. Jako jeden z možných zdrojů tepla se ukazuje štěpka z městských lesů a z údržby veřejné zeleně ve městě. Tento způsob lokálního vytápění je hodně rozšířen například v sousedním Rakousku (článek zde) a rádi bychom se pod vedením odborníků inspirovali tamní dobrou praxí a štěpku vyzkoušeli na jedné z městských budov co nejdříve.

  (Pokračování textu…)